První letošní třicítka Brdský hřeben (2013)

Po sněhových nadílkách, které i v naší kotlině vydrželi docela dlouho, najednou vysvitlo slunce, výrazně se oteplilo a tak jsme našli volný den a vyrazili s Janou na letošní první procházku. Počasí slibovalo téměř jasno a vzhledem k tomu, že mě brácha nakazil Brdským bacilem, jsem naplánoval výlet právě do těchto končin. Cíl byl celkem jednoduchý, dojet vlakem na Dobříš a odtud pěšky až domu přes Brdský hřeben.Ranní výhledy z vlaku podpořené sluncem a modrou oblohou slibovali krásný zážitek.

 

Z Dobříše nás cesta vedla přes Voznici do Kytína, kde se nám líbila náves s rybníčkem, proto jsme se zde ve svitu slunce nasvačili. Další cesta vedla opět po rovinatých širokých cestách tak nám to utíkalo celkem rychle. Cestou jsme nepotkali jediného člověka, tak jsme si libovali jaký je klid. Jenomže jak jsme se blížili ke Skalce nad Mníškem pod Brdy, lidí přibývalo a cesta už neměla takové kouzlo. Na Skalce se nám líbila vyhlídka, od Kostelíku sv. Maří Magdaleny na Mníšek pod Brdy, potom si dali buřta ve zdejším občerstvení a šli dále po Brdském hřebeni směrem k Černolickým skalám. Tady se nám podařilo lehce zabloudit, ale cesta byla jasná, tak jsme šli dál, než nás nepotkala naplánovaná cesta. V těchto místech se konečně krajina začala více vlnit a cesta nevedla jen po rovině, ale také trochu do kopce. U Jíloviště vedla cesta pod dálnici na Příbram a další pokračování cesty nám ukázalo malebné údolíčko, kterým teče potok k nám do Haďáku. Odtud jsme strmým kopcem vyběhli na louky, odkud byla již vidět Trnová. Cestou jsme opět ztratili cestu, tak jsme poznávali další kouty tohoto kraje J. Do Trnové jsme samozřejmě trefili a zdejší hospoda nás lákala na polévku. Byli jsme překvapeni pěkným historickým interiérem a o to víc se těšili na něco dobrého. Polévku už bohužel neměli tak jsme si vybrali jinou dobrotu na zažehnání hladu a těšili se na závěrečný sešup do Měchenic. Jenomže, při této zastávce jsme se rozseděli takovým způsobem, že ujít prvních pár set metrů bylo docela utrpením, přeci jenom jsme měli v nohách už nějakých 28km. Teda hlavně pro mě to bylo utrpením, protože Jana byla opět, jak u ní bývá zvykem, v pohodě (přeci jenom netahá takovou váhu jako já J ). Každopádně po chvilce už bylo všechno v pohodě a cesta už pěkně klesala dolů k vodě. V Měchenicích jsme zjistili, že vlak hned tak nepojede tak jsme došli domů pěšky přes železniční most do Skochovic a pak už to bylo jen kousek a i když jsme domu dorazili celkem brzo, měli naše nohy za sebou nějakých 32km. Tento výlet jsme zhodnotili jako příjemný vstup do roku 2013 a uvědomili si, že do Brd příště musíme vyrazit na kole, protože rovinatý charakter cest je na kolo jako dělaný a pěšky budeme Brdy poznávat spíš v okolí Příbrami, třeba i s dalšími kamarády.

Ahoj Roman

napsal: Roman

 

Aktuality

  • Nový cestopis

    29.8.2016
    Právě jsme se vrátili z cesty Balkánem od Bosny po Makedonii. V nejbližších týdnech spracujeme nasbíraný materiál a nachystáme reportáž. Během zimy se můžete těšit i na besedu.

     

  • Nový cestopis

    9.2.2016
    Připravujeme cestopis z přechodu Korsické GR20 a celkové návštěvě tohoto ostrova.

     

Besedy

  • Beseda o Rumunsku 22.3.2016
    Beseda o Rumunsku 22.3.2016

    Zveme Vás na další z řad cestovatelských besed, tentokrát bude příjemné vyprávění Romana Ulče o cestě do Rumunska.

Nahoru