Roman Hyčmo

Roman Hyčmo

25. – 28. 3. 2016
Rok se s rokem sešel, zase byly Velikonoce a my chtěli opět využít pár dní volna k poznávání přírodních krás. Volba padla na Česko-Saské Švýcarsko, a tak jsme se mohli těšit na slavné Hřensko se Sokolím hnízdem, krásné Jetřichovické vyhlídky, dech beroucí skály Schrammsteine, lázeňské městečko Bad Schandau či majestátní pevnost Königstein.
Původní Romanův plán počítal se 4 denním přechodem ze Saska do Čech a s bivakováním ve volné přírodě. Avšak k velké lítosti našeho dvorního organizátora (a mé znatelné úlevě) tato myšlenka nedošla naplnění. I Roman musel uznat, že pro dubnové spaní pod širákem potřebuji pořádný spacák, který ale nevlastním. Následně selhala i varianta počítající s přespáváním v levných penzionech, protože na německé straně hranic byla v dané lokalitě příhodná pouze jedna jediná ubytovna, která byla tou dobou bohužel plně obsazena. No a tak jsme na 4 dny skončili v penzionu v Jetřichovicích, který nám až na drobné mouchy poskytl příjemné zázemí.

22.-28.5.2016 

        Přijíždíme autem do Ružomberoku a hledáme vhodné místo k týdennímu parkování, aby bylo zároveň blízko u výchozího místa turistických značek. Ovšem jednosměrky a zákazy v centru města nás pořád vedou někam jinam, až se z toho všeho ocitneme tak nějak mimoděk na pěší zóně. Je neděle poledne a moc lidí tady naštěstí není, město působí trochu ospale, stejně jako posádka auta po dlouhé cestě. Vyrážíme ve složení sestřenice Monika, kamarádka Lucka, manželka Jana a moje maličkost Roman.

11.-13.8.2012

Toto putování bylo pro nás s Janou odpočinkem po náročné cestě Beskydami, odkud jsme rovnou přijeli do Janských lázní, kde jsme se potkali s našimi kamarády Jirkou a Kačkou, Jirkou a Ondřejkou, kteří přijeli ráno z Prahy. K nám s Janou se ještě cestou v Hradci Králové přidala Jany kamarádka Zuzka, takže naše silná šestka byla posílena o dalšího člena. Počasí v tento den neslibovalo nic krásného, celou cesty z Valašského Meziříčí nám pršelo, ale doufali jsme, že to snad přejde. Přešlo ale až další den.

29. – 31. 12. 2015

I tento rok jsme mezi Vánoci a Novým rokem využili povinných dovolených a energie nahromaděné nadměrnou konzumací cukroví a vyrazili na tradiční (tradice započala teprve vloni, ale všechny začátky jsou těžké) přechod zimních Krkonoš. Oproti minulé výpravě se naše řady rozrostly o mého bráchu Martina a kamarádku Lucku, takže jsme vytvořili identickou sestavu z expedice Turecko. Kompletního plánování se dle očekávání ujal Roman, který vymyslel zhruba 60 km přechod Krkonoš z polské obce Jakuzsyce přes Sněžné Jámy, pramen Labe, Špindlerovku, Polední kameny, cestu Česko-Polského přátelství, Luční boudu, Výrovku a Tetřeví boudy Černým Dolem do Dolního Dvora a Vrchlabí. Spát jsme měli na Labské a Dvorské boudě. Teď už jen stačilo objednat krásné počasí a vyrazit!

aneb jak se může zvrhnout prodloužený víkend v Istanbulu…

Plán zněl jasně. Lucka bude koncem května pracovně v Istanbulu, přiletím s ní o pár dní dřív a užijeme si klasický prodloužený víkend v ruchu velkoměsta. Jenže pak se do toho vložil Roman a vše bylo jinak. Naštěstí… Z víkendu se stalo 17 dní, letadlo vystřídalo offroadové auto a ze dvou holek v hostelu se vylouplo pět lidí na cestách, jejichž jediným domovem bude Toyota Land Cruiser.
Náš výlet „na pohodu“ z nepochopitelných důvodů od začátku budil u většiny lidí obavy. Člověk by se skoro začal bát, když před odjezdem už po desáté slyšel „Užijte si to a hlavně se nám vraťte!“. Nevadí, vyrážíme! Lucka, Jana, Roman, Martin a já.

6.-7.7.2013

Tento výlet začal docela nenápadně, kdy jsme byli s Janou pozváni naší kamarádkou Zuzkou do Třebechovic pod Orebem na víkendovou návštěvu, kdy bylo v plánu navštívit některé památky a přírodní zajímavosti Královéhradeckého kraje. Plán byl takový, že budeme jezdit na kole, proto jsem se na to docela těšil. Ovšem k naší smůle Zuzka onemocněla krátce před plánovaným víkendem, proto jsme s Janou začali přemýšlet, co s časem, který jsme měli rezervovaný na tuto návštěvu, a protože jsme na kolech měli také navštívit úpatí Orlických hor, myšlenka byla na světě. V Orlických horách jsem s rodiči strávil každou zimu na lyžích, ale už je to tak dávno, že jsem si z toho moc nepamatoval a hlavně mě lákalo Orlické hory poznat v létě. Jsou to malé hory, tak jsme si cestu prodloužili ještě o návštěvu Jiráskovy chaty u Dobrošova a Pekla na řece Olešence, abychom měli ty dva dny co dělat.

15.-26.10.2014

Letos na podzim jsme chtěli vyrazit na Ukrajinu do Karpat, ale protože to tam je pořád nestabilní, nechtěli jsme riskovat nějaký konflikt, a hlavně pro klid rodiny jsme zvolili náhradní program. Rumunské pohoří Fagaraš mě lákalo přejít už pár let, proto jsem rád, že jsme se k tomu konečně letos dostali. Ještě stačilo zjistit nějaké podrobnosti a hurá do hor. Termín byl bohužel naplánován až na konec října, protože Jana neměla dřív dovolenou, takže jsme doufali, že počasí bude rozumné. Cestu do Rumunska a zpět jsme zvolili autem, jednak proto, že mě baví jezdit a jednak proto, že to vyšlo cenově stejně jako vlak, bylo to pohodlnější a byli jsme mobilnější. Také mě lákalo si projet Transfagarašskou silnici. Na počáteční odrazování od jízdy autem jsme nebrali zřetel a udělali jsme dobře. Hlášky tipu „rumunský řidiči jezdí bezhlavě“ nebo „auto vám tam ukradnou nebo zničí“ se ani v nejmenším nepotvrdili, ba naopak.

22.11.2014

Již delší dobu jsme chtěli navštívit Chuchelský háj a přilehlé okolí, ale protože samotný háj je malinký, využili jsme malebnosti okolní krajiny a prodloužili si tento výlet přes Radotínské údolí do Černošic, ze kterých nás zlákalo vystoupit k vysílači Cukrák a zakončit cestu v Měchenicích na nádraží.

Celý výlet jsme zahájili v Braníku na nádraží, odkud jsme se dostali přes Vltavu díky mostu Inteligence (Branický most).

1.5.2013

Na 1. máj předpověď počasí slibovala celkem pěkný polojasný den mezi dešťovými dny, a proto jsme se rozhodli, že si uděláme pěkný výlet opět do Brd, které nás od posledního výletu láká více poznávat.

Start byl jasný, opět v Dobříši na nádraží, ale přemýšlel jsem, kudy se vydat dál. Cest se nabízelo hned několik. Nakonec mě zaujala hřebenová cesta přes rozhlednu na Studeném vrchu a Plešivec do Lochovic a vlakem zpět domů.

Přidejte se 6.2.2016 na pěší jednodenní výlet údolím Sázavy.

Strana 2 z 3

Aktuality

  • Nový cestopis

    29.8.2016
    Právě jsme se vrátili z cesty Balkánem od Bosny po Makedonii. V nejbližších týdnech spracujeme nasbíraný materiál a nachystáme reportáž. Během zimy se můžete těšit i na besedu.

     

  • Nový cestopis

    9.2.2016
    Připravujeme cestopis z přechodu Korsické GR20 a celkové návštěvě tohoto ostrova.

     

Besedy

  • Beseda o Rumunsku 22.3.2016
    Beseda o Rumunsku 22.3.2016

    Zveme Vás na další z řad cestovatelských besed, tentokrát bude příjemné vyprávění Romana Ulče o cestě do Rumunska.

Nahoru